Menu Content/Inhalt
Spisovatel, překladatel a duchovní učitel Tisk

ImageJiří Vacek se narodil 25. 5. 1931 na svatodušní pondělí ve Slaném. Duchovní stezku nastoupil ve svých 14 letech o vánocích 1945, když po přečtení Weinfurterova "Ohnivého keře" ihned poznal, že "to je právě to, co hledal". Cvičil tak zvaná písmenková cvičení a tichou koncentraci v soustředění na duchovní srdce.

Od Petra Klímy získal v roce 1946 pevné přesvědčení o duchovní velikosti Ramana Mahárišiho a důvěru v něj, která jej trvale provázela, i když jeho učení ještě neznal. V touze po duchovním vedení a pomoci postupně navázal písemné spojení s několika duchovními mistry. Nejprve to byl Svámí Šivánanda z Rišikéše, který jej přijal za žáka a o jehož podání hathajógy (ásan a pránájámu) rozšířil svou praxi. Pod vlivem studia spisů Rámakrišnových a jeho žáka Vivékánandy si dopisoval s významnými představiteli této školy jako byl Svámí Nikhilánanda a další. Hlava Rámakrišnovy misie Svámí Ranganátananda jej dokonce navštívil za svého pobytu v Praze v rámci oficiální mise OSN. Obrátil se na realizátora Svámího Ramdase z Kéraly, který mu slíbil svou milost a pomoc. Touto praxí a studiem dozrál pro nejvyšší učení Ramana Mahárišiho, v něhož od roku 1946 pevně věřil. Jeho spisy v angličtině mu půjčoval Petr Klíma, který je získával prostřednictvím svých rakouských přátel. Později si začal i s Mahárišiho ášramem dopisovat a dokonce publikoval v jeho anglickém časopise "The Mountain Path", což byl v době komunistického útlaku všeho duchovního jediná možnost zveřejnění.

Praxe átmavičáry, hledání našeho pravého Já, jej přivedla k seznámení s mistrem, který je realizoval. Nebyl to však nějaký cizokrajný svámí, ale ostravský Jaroslav Kočí. S jeho pomocí i vnitřním vlivem Ramana Mahárišiho a vlastním úsilím dosáhl začátkem šedesátých let poznání sama sebe, božství, které je vlastní každému z nás. S pomocí paní Míly Tomášové pak pokračoval na cestě k Jednotě.

Psát a překládat duchovní literaturu začal samovolně v padesátých letech, v jejich druhé polovině. Tak se sdílel s druhými o poklady cizojazyčné literatury i o vlastní duchovní zkušenosti. Tato samizdatová vydání nepodepisoval, aby se nevystavoval zbytečnému pronásledování Tajnou státní bezpečností. Tomu však stejně neunikl a byl dokonce souzen pro "rušení socialistického soužití". Pouhý zájem o jógu a mystiku byl pro tehdejší komunistický režim zločinem. Pro svou zahraniční korespondenci a styky s Indy sídlícími v Praze byl dokonce podezírán ze špionáže. Z těchto důvodů byl i v zaměstnání diskriminován a za svou účast na Pražském jaru 1968 i vyhozen z práce.

Svými překlady objevil a zpřístupnil pro Československo takové duchovní velikány, jako je např. Svámí Ramdás, Nisargadata Maharádž, Svámí Muktánanda, zenový mistr Hui-Hai, Joel Goldsmith, Sai Baba ze Širdí a další, a zejména bohatou literaturu Ramanášramu, což je jednak vlastní Mahárišiho učení, jednak spisy pojednávající o vrcholné nedvojné duchovní filosofii jíž je advaita: Jóga Vašišta, Tripura Rahasja, Advaita bódhi dipika, Kajvalja navaníta a další.

Autorovo zaměření není jednostranné, omezené na určité náboženství nebo na úzký duchovní směr, ale právě naopak: vyzdvihuje často zanedbávaný a opomíjený společný základ všech náboženství, kterým je vnitřní praxe směřující k přímému, nadrozumovému poznání Boha v nás a skutečnému spojení s ním.

Jeho podání duchovní praxe je jasné a srozumitelné a je určeno všem bez rozdílu vyznání, vzdělání atd. Nevychází pouze z rozsáhlého studia duchovní literatury z celého světa, ale zejména z vlastních, více než 50ti letých zkušeností své praxe.

Svým přátelům a účastníkům meditačních seminářů pomáhá ve společných meditacích dosahovat hlubokých stavů ponoření a dokonce i zkušeností našeho pravého, božského Já.

Z dopisů, které dostává:

"Děkuji Vám za všechno i když vím, že ani teď si plně neuvědomuji co jste pro mě vykonal a jak mi pomáháte, ale nejen mně. Vaše slova otvírají a pálí nevědomost a zažehují plamen touhy po poznání. Rozdmychávají jej, až cosi probleskne a člověk ví a cítí jak má jít a že to je to správné. Ve Vaší přítomnosti myšlenky mizí..."

Svá díla autor vydává téměř výlučně vlastním nákladem. Není podnikatelem, ale důchodcem, který věnuje svůj čas i síly šíření hodnotné duchovní literatury přístupné všem.

 
„Na světě je zavedeno, že spousta hloupých si hraje na chytré. Z chytrých, kterých je na světě nedostatek, jen ti nejchytřejší si hrají na hloupé.“ Jan Werich